Naše současné kočky pocházejí z divoce žijících kočkovitých šelem (rys, levhart, tygr). Kočky jsou sice domestikovány již tisíce let, ale genetické rozdíly mezi kočkou a kočkovitými šelmami jsou stále ještě biologicky velmi příbuzné. Genetická odlišnost je méně než 0,3%. To znamená že zkřížení domestikované kočky divoce žijící kočkovitou šelmu je stále ještě možné.
Kočkovité šelmy jsou především masožravci. K jejich výživě patří především maso z ulovené býložravé zvěře (ovce, koza, srnka, zajíc apod.). Rys jí ale také ovoce, trávu, luční byliny nebo kořínky.
Další důležité živiny (vitamíny, minerální látky, stopové prvky) získávají divoce žijící kočkovité šelmy z natrávených (fermentovaných) rostlin snědením obsahu žaludku ulovené býložravé zvěře.
Snědením velké části kořisti včetně vnitřností (játra, ledviny, srdce, plíce, žaludek), krve, mléčných žláz a části kůže i srsti získává kočkovitá šelma všechny potřebné živiny: bílkoviny, tuk, vitamíny, enzymy, minerály, stopové prvky a balastní látky.
Jak krmit kočku syrovou stravou
Celkově má kočka dostávat cca 2% své hmotnosti. Množství krmiva v praxi upravíme podle potřeb své kočky (při tloustnutí ubereme a při zviditelněných žebrech přidáme).
Není důležité jaký druh masa nebo zeleniny naplánujeme na ten či onen den ke krmení. V časovém rámci týdnů se snažíme držet této skladby jídelníčku: 60% maso, 15% kosti, 10% vnitřnosti, 15% zelenina. Při krmení 2 x denně v jednom týdnu podáváme přibližně 7 x svalovinu 4 x masité kosti, 3 x vnitřnosti.
Zelenina a doplňky výživy
Pro kompletní zaopatření, a tím pro bezchybnou funkci celého organismu dáváme dospělé zdravé kočce zeleninu nebo ovoce + doplňky výživy cca 3 až 5 x týdně. Koťatům, kočkám v období reprodukce, kočkám starším a citlivějším (kožní problémy, trávící potíže, svědění apod.) podáváme zeleninu a doplňky výživy denně.